6663 přehrání filmu
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem.
Silnější první polovina je hereckým koncertem Philippe Noireta, kterému půvabně sekunduje jeho dětský partner. V roku 1994 se dostal do kin režisérův sestřih filmu, který je o 52 minút delší, než původní verze. Film získal roku 1990 Oscara za nejlepší zahraniční film; o rok dříve byl oceněn Velkou cenou poroty na MFF v Cannes.
Komentáře
Nepřihlášení uživatelé nomohou přidávat komentáře. Prosím, přihlaste se nebo si zaregistrujte účet.
Zatím nebyly přidané žádné komentáře.